Putování za Sandokanem (7.)
(Cestopis Malajsie – díl sedmý, poslední)
Jídlo, pití a alkohol
Pokud jste gurmáni a máte mlsný jazýček, bude se vám v Malajsii líbit. To ovšem pod jednou podmínkou – že máte jak jsme my říkali „plechovou hubu“. Málo která z místních kuchyní používá koření, které by nepálilo alespoň jako náš pepř. V Malajsii máte na výběr z mnoha národních asijských kuchyní. Když máte chuť na indické dobroty, dejte si kuře tandoori, celý kus kuřete v červené směsi koření, které se podává s rýží, směsí různě upravené zeleniny a třeba taky se speciálním chlebem naan, který připomíná arabský chléb – placka pečená ve velké rozpálené peci na přímém ohni. Indové také na velkých rozpálených plotnách připravují výborný murtabak – velkou palačinku, do které zapékají třeba kuře, skopové nebo banány.
Čínská kuchyně vám samozřejmě nabídne všechno, co asi většina z nás zná – na kusy nakrájené maso na všechny možné způsoby, podávané s rýží, bambusovými výhonky, zeleninou nebo třeba smažené nudle. Malajská kuchyně je především známá svým satay, což jsou kousky kuřecího nebo hovězího masa na špejli, grilované na dřevěném uhlí, podávaná se sladkou kořeněnou arašídovou omáčkou. Nezkoušejte se jako já zeptat, jestli vám nenabídnou takto upravené vepřové – mohla by se vám od staré prodavačky, která tuhle dobrotu na ulici připravuje, dostat úsečná a nasupená odpověď – „no pork, muslim!“ (žádné vepřové, muslim). (Napadlo mě, jestli si jí ještě neřeknu o pivo, ale proč je zbytečně dráždit).
Jinde si můžete dopřát třeba výborný merah, což je kuře na čínský způsob ve sladké červené omáčce s chilli papričkami. Kuře masam manis není nic jiného, než známý sweet and sour. Když si na pálivé koření zvyknete, budou vám tyhle všechny dobroty zasypané pálivým curry a chilli moc chutnat.
Různobarevné sladkosti, které můžete nakoupit na váhu na místních tržnicích i v krámcích, jsou z valné většiny málo poživatelné. Často je připravují z kokosu, pistácie, medu a bůhví čeho ještě – výsledkem jsou ale většinou rosolovité dobrůtky zabalené v banánových listech, do kterých jsem kousnul a ihned vyhodil. Lepší variantou je tady velký výběr ovoce, které můžete dostat připravené jako salát nebo jako džus z čerstvého ovoce. Našim favoritem číslo jedna byl „fresh“ (čerstvý džus) z manga. Hodně se tady ale prodává i ananas, meloun, banán a šejk z kokosového mléka.
V horkých dnech budete asi hledat jakýkoli studený nealkoholický nápoj. Nejspíš bych asi doporučil v plastu balenou vodu. Když ale máte trochu víc odvahy, vrhněte se na čaj s limetkou, který podávají buď ve sklenici s hromadou ledu nebo v plastových pytlících převázaných provázkem, ze kterých čouhá brčko. Takto servírují i místní studený čaj s mlékem. Pozor ale – mléko v malajském pojetí je většinou sladké a kondenzované, takže tenhle čaj vás v horku moc neosvěží, spíš zalepí.
Vzhledem k tomu, že Malajsie je muslimská země, zapomeňte na alkohol. Pivo dostanete v restauraci, pokud zrovna není muslimská. Ind i Číňan vám většinou prodá místní pivo Tiger, dostanete tady i thajský Chang (slon). Z mezinárodních značek se tady nejvíc prodává Heineken a Carlsberg. Od všech ostatních alkohol ani nežádejte. Nabídnou Colu, vodu nebo studený čaj. Hon za lahví pálenky jsme ve finále brali jako zábavu a jakousi hru. Tvrdý alkohol dostanete jen v pár čínských krámcích, které ale budete hledat jako jehlu v kupce sena. Tak například v nejmuslimštějším městě Malajsie, Cota Bharu na severovýchodě, jsme pátrali po lahvi pálenky (co si budeme namlouvat, je to v těchto končinách nejlepší desinfekce) dlouhých několik hodin po setmění, přičemž nás jeden Číňan odkazoval na dalšího. Jeden krámek, kde alkohol prodávali, zavřel v 6 odpoledne. Na víno tady úplně zapomeňte.
Aby byl výčet neřestí úplný, musím také zmínit kuřivo. Velmi populární tady jsou hřebíčkové cigarety, které sem exportuje Indonésie. Filtr mají z cukrové třtiny, takže cítíte na rtech sladkou příchuť, krásně voní po hřebíčku a když hoří, tak praskají. Dneska už je dostanete i v několika obchodech v Praze.
Singapur
Ostrovní stát, asijský tygr, moderní a obchodní město Singapur by vydalo na jeden samostatný cestopis. Tenhle druhý největší přístav světa má 3 miliony obyvatel. Na rozdíl od muslimské Malajsie převládá v Singapuru Buddhismus a Taoismus (což je logické vzhledem k tomu, že 78% obyvatel jsou Číňané, jen 14% je zde Malajců a 7% Indů). HDP na osobu tady produkují asi 6x víc než Česká republika.
V samém závěru naší cesty nám Singapur nabídl to nejlepší, co jsme během dvou dnů mohli zažít. Zalidněné ulice, tepající životem, velkou nákupní třídu Orchard road, na které najdete snad všechny obchodní domy a značkové prodejny světa, spoustu zářících reklam a ohromných reklamních obrazovek, krásnou přírodu, spoustu různých kultur a náboženství.
Měli jsme štěstí a po příjezdu do města v neděli večer jsme mohli nasát atmosféru nedělních trhů, kdy lidé vycházejí do ulic, utrácejí svoje peníze, zdraví známé a samozřejmě také zajdou do svého kostela, aby se pomodlili. Viděli jsme tak rozjímající Číňany s dýmajícími tyčinkami v rukou, hned vedle v hindském chrámu Indové natahovali ruce k místnímu kněžímu, který jim dával rozhřešení. Jen muslimové mají v neděli všední den. Odpočinek přichází v pátek.
Malebnou čtvrť Little India (Malá Indie) k večeru zaplaví tisíce lidí, aby si užili ten nedělní svátek na maximum. Všimli jsme si, že na ulicích v těch pestrobarevných davech je valná většina mužů. Majitel místní restaurace nás poučil, že vzhledem k tomu, že muži celý týden tvrdě pracují, v neděli večer je to jejich večer, kdy vycházejí ven, pozdravit známe, popít kávu a užít si volno. Ulice jiskřily přátelskými úsměvy, muži si podávali ruce, drželi se kolem ramen a ačkoli jsme se pohybovali v ohromné mase lidí, která by v nás asi jinde vyvolávala fobii, tady jsme se cítili bezpečně a plni pozitivní energie. Znovu jsme si uvědomili, že Indové jsou jeden z nejmírumilovnějších národů na světě, jejich kultura veselá, barevná a usměvavá.
Singapur jako celek je ale především městem obchodu. Prosperující firmy tady sídlí v ohromných mrakodrapech, manažeři tady tvrdě pracují, aby večer vyšli do luxusních klimatizovaných restaurací a barů a utratili část toho, co pracně vydělali (design jednoho takového baru nás docela upoutal – podél stěn bylo akvárko se živými žraloky).
Je to taky město předpisů a zákazů. Nesmíte chodit na červenou, nesmíte kouřit na ulici. A zapomeňte, že vás pustí na diskotéku v sandálech. My se o to pokoušeli, ale neuspěli jsme. Ochranka byla neúprosná. Město žije designem a super moderní image. Krásné singapurské ženy na ulicích o svůj vzhled hodně dbají a je na co se koukat. Jak už jsem ale zmiňoval na začátku, klimatizace tady všude jede naplno a připravte se na přechod z horké ulice do ledničky, kdykoli vstoupíte do restaurace, obchodu nebo dopravního prostředku.
Malajsie a Singapur jsou a budou oblíbenou turistickou destinací. Je to jedinečná a prudce se rozvíjející tepna národů a kultur. Tak se tam vydejte příště třeba Vy – a pokud potkáte Sandokana, malajského tygra, tak ho pozdravujte.
Jak se sem dostanete:
Letadlem
Kde bydlet:
Pronájem bytu přes Airbnb
Hotely například na Booking.com, Hotels.com.
pokud k rezervaci použijete odkazy z této stránky, přispějete naší partnerské organizaci E-MOC-E, která podporuje umělce, jejich tvorbu a prezentaci.
