Indie: Goa za časů měnové reformy 3
15. listopad v 9:37 · Kóčin, Kérala, Indie
Naše obydlí v Kochi je tak nóbl, že tu máme i kabelovku. Tož jsem neodolala a začala hledat oficiální zpravodajství o současné situaci. Tedy: vláda vyzývá občany, ať nepodléhají panice. Ehm. 94 let stará matka premiéra si šla do banky taky vyměnit, aby podpořila synka. Ehm, ehm. Vláda vyzývá chrámy, ať rozpustí do oběhu drobné bankovky, co si naspořily z darů věřících. Ehm, ehn, ehm. A ode dneška se budou lidi v bance razítkovat, aby si neměnili víc, než je denní limit. Došly mi ehmy. Don’t panic.
Za chvíli vyrážíme do ulic starého Kochi za kulturou, jídlem a na hon dalších peněz. Současná zásoba nám vystačí na ubytování a dopravu, ale nesměli bychom jíst. Což je v Indii naprosto nemravná představa. Myslím, že osvícení je mnohem příjemnější s plným žaludkem.
Nakonec jsme ale dnešní žebrací plán nesplnili. Nesehnali jsme ani rupii, ale dost jsme jich utratili. Inu co, přece nebudeme trpět, navíc z cizích politických důvodů.
16. listopad v 5:54 · Fort Cochin, Kérala, Indie
Titulka dnešních novin.
Proč psát o problému,
když můžeme dát reklamu?
Dnes jsme se ráno probudili s jasným plánem – vyloupit banku, protože je poslední možnost, jak sehnat peníze před cestou na venkov. Tedy několik, protože banky tady dávají maximálně 4000 rupií cash, a to i lupičům. Předpis je předpis.
Hned v recepci po nás chtěli zaplatit za další noc, překvapivě, ale vlastně se jim moc nedivím. Když jsme zmínili, že sháníme banku, začala paní domácí shánět bratrance strýčka od tetičky z Dillí, co nám vymění. Vyměnil. Sice jenom 100 dolarů a s horším kurzem než v bance, ale člověk si teď nemůže vybírat.
Možná ale tahle oběť zabrala, protože hned první dnešní banka měla peníze i pro bílé sahiby. Sešlo se nás tam ve frontě dost. Tímto děkuji všem svým neurozám a lakomým genům, že mi nedovolily jet jenom s kartou. Ty tu teď nemají snad ani cenu plastu. Ve frontě jsme si hezky popovídali s párem z Amsterdamu, který měl dohromady 4 eura v hotovosti a kartu. Smůla, bankomaty jsou prázdné, takže jsou uvězněni v hotelu, kde můžou platit kartou a na výběr mají z několika málo turistických restaurací.
To mi asi přijde jako největší škoda – nemoci si užít pouličního jídla, svézt se autobusem nebo tuk-tukem… Bez hotovosti se poznávací cesta po Indii změní na al-inclusive zájezd, jenom s horšími službami.
Tedy první banka, 100 usd na osobu. A pak jsme spíš ze srandy vlezli přes ulici do směnárny a tam měnili! Libovolnou částku, za stejný kurz jako v bance! Máme vystaráno.
Tady oficiálně končím Zápisky lakomcovy. Namaste
