Václav Tobrman (muzikant porotcem)
Projekt e-moc-e se rozjel do svého 11. ročníku. Umělci se přihlašují a mohou vyhrát řadu zajímavých výstav a účast na komponovaných večerech hudby a poezie (např. v Jindřišské věži či v divadle Mana). V dvacetičlenné porotě, která vybírá ty nejlepší umělce, zasedají každý rok výrazné osobnosti české kultury. Každé z nich jsme za vás položili 6 otázek a postupně vám je budeme představovat.
Václav Tobrman
Multiinstrumentalista a zpěvák, moderátor, hudební skladatel, básník a recitátor, textař, ale hlavně vášnivý experimentátor ve všech oblastech umění, kterými se zabývá. Umístil se mezi nejlepšími pianisty v České republice. Vše co dělá, dělá s láskou a zápalem pro věc. Je také autorem písně, kterou složil pro vítězku projektu e-moc-e v kategorii poezie. K té také vznikl videoklip, který představujeme na konci tohoto článku.
- Proč ses rozhodl podporovat umělce v rámci projektu e-moc-e a stát se porotcem?
Myslím si, že všude je spousta talentovaných lidí, kteří by měli mít možnost svůj talent důstojně prezentovat. Například formou výstavy obrazů, nebo koncertu, kdy budou mít třeba i větší publikum, než dosud měli.
K porotcování jsem byl osloven a jsem tomu rád, protože právě díky členství v porotě se můžu seznámit s uměním většiny přihlášených a stojí to za to.
- Bývá pro tebe těžké vybrat z přihlášených umělců ty nejlepší? Nebo míváš hned “čich” na vítěze
Je to hrozně těžké, protože jednotlivé umělecké tvary a útvary jsou natolik odlišné a osobité, že jsou mezi sebou neporovnatelné. Rozhoduje tedy u mě hlavně vlastní vkus, mám však to štěstí, že mě oslovuje velký rozptyl umělecké tvorby, takže zrovna tak jako se mi líbí krajinky, abstrakce a zátiší, tak miluji šanson, jazz a metal a holduji sonetům, haiku i hexametru… 🙂
- Byl za historii tvého porotcování mezi soutěžícími nějaký konkrétní talent, který ti utkvěl v paměti? A čím?
Utkvělo mi jich v paměti mnoho, každý něčím jiným, nerad bych někoho jmenoval, abych ho tím nezvýrazňoval, utkvěli mi v paměti ti, kteří tvoří třeba už léta pro okruh svých věrných a nemají ambice masovosti a medializace.
- Čím teď aktuálně nejvíc žiješ?
Nejvíc žiju tím vším, co mě baví, ať už je to hraní na piáno a ukulele, skládání písní, psaní textů, ale třeba I plaváním a badmintonem. A samozřejmě láskou, tou žiju naplněn až po okraj.
- Na kterou svou stopu v české či světové kultuře jsi nejvíce pyšný?
Jsem rád, že jsem měl možnost spolupracovat s výjimečnými lidmi na výjimečných projektech a pyšný jsem na to, že to byli oni, kteří mě ke spolupráci vyzvali, že jsem se nikam nemusel cpát a oni si mě našli. Jako třeba organizátoři projektu e-moc-e. 🙂
- Co bys popřál soutěžícím v letošním ročníku projektu e-moc-e?
Popřál bych jim mnoho emocí, které by mohli vložit do svých děl a také to, abychom my, porotci, dokázali ty emoce v jejich dílech najít.
Umělci, přihlašovat se můžete ZDE nejpozději do konce března.
